Úvodní slovo editorů

Projekt Česká ročenka si klade za cíl vytvořit otevřené fórum pro prezentaci a výměnu různorodých právních pohledů autorů ze střední a východní Evropy způsobem, který bude snadno dostupný čtenářům celého světa.

Prof. Alexander J. Bělohlávek

Projekt Česká ročenka, který se aktuálně skládá z České ročenky mezinárodního práva (Czech Yearbook of International Law) a České (a východoevropské) ročenky arbitráže (Czech (& Central European) Yearbook of Arbitration), vznikl z myšlenky vytvořit otevřenou platformu pro prezentaci vývoje jak právní teorie, tak právní praxe ve střední a východní Evropě a pro jejich přiblížení čtenářům po celém světě. Tato platforma by měla sloužit jako otevřené fórum pro zainteresované akademiky, autory a potenciální studenty, ale také pro praktiky, a to k výměně různých přístupů k problémům analyzovaným autory z různých jurisdikcí, čímž by poskytla zajímavý vhled do otázek, s nimiž se v různých zemích vypořádávají různě. Otevřenost této platformy není založena jen na širokém spektru jazyků, které pokrývá, ale také na přístupu ke čtenářům a autorům, jež máme to potěšení přizvat ke spolupráci na vytváření nejširšího otevřeného fóra v příslušných oblastech zájmu.

Doufáme, že Vás těší naše snaha realizovat tento ambiciózní projekt; srdečně Vás zveme k účasti na jeho realizaci!

Česká ročenka mezinárodního práva (The Czech Yearbook of International Law, CYIL) představuje nejširší akademicky právní vědu a praxi ve střední a východní Evropě. Analytické pohledy obhajované v CYIL jsou relevantní pro skutečné otázky mezinárodního práva veřejného a soukromého a týkají se aspektů práva evropského a ústavního. Kvalita CYIL je jasně doložena počtem odborníků z význačných institucí v České republice, Slovenské republice a Polsku i v jiných zemích regionu, kteří se podílejí na činnosti Vědecké rady a Redakční rady

Česká ročenka mezinárodního práva je kompilací článků napsaných odborníky, kteří nabízejí unikátní vhled do speciálních právních otázek upravovaných v rámci evropské právní kultury. CYIL zahrnuje články od akademiků, advokátů, pracovníků soudů a praktiků v oblasti mezinárodního práva, jakož i recenze knih u vybraných publikací; dále poskytuje informace a přehledy akademické práce na poli mezinárodního práva. CYIL podporuje rozvoj mezinárodního práva a nových analytických přístupů, které zvýší porozumění tomuto oboru práva a jeho cílům v aktuálním globálním věku. Hlavními body zájmu v CYIL 2010 jsou aktuální otázky týkající se mezinárodních úmluv v kontextu práva Evropské unie, mezinárodních smluvních vztahů, ochrany lidských práv v mezinárodním kontextu, aspektů práva trestního i mezinárodní arbitráže.

Česká republika je významným zdrojem informací pro ty akademiky, kteří se specializují na komparativní a mezinárodní právo, i pro odborníky specializující se na související oblast práva ústavního a evropského. Cílem tohoto projektu je dále prohlubovat a rozvíjet analýzu mezinárodního práva, a to zejména v zemích střední a východní Evropy.

Druhý projekt v rámci Projektu Česká ročenka se primárně zaměřuje na problém arbitráže z hlediska národního i mezinárodního.

Využití arbitráže jako metody řešení sporů nadále nabývá na důležitosti. Ve střední a východní Evropě je arbitráž vnímána jako progresivní díky svým praktickým aspektům i tomu, že splňuje potřeby odborníků v určitých oblastech praxe. Střední a východní Evropa, primární, nikoli však výhradní předmět zájmu tohoto projektu, je prosáknuta římskou tradicí kontinentální Evropy, v níž je arbitráž založena na autonomii účastníků a na neformálním řízení. Tento klasický přístup se poněkud liší od principů, na nichž je založen arbitrážní systém v zemích, jejichž právní systém vychází z práva zvykového. I přes podobnosti mezi jednotlivými zeměmi v regionu představuje arbitráž ve střední a východní Evropě vysoce precizovaný a fragmentovaný systém.

Jednou z nevýhod při využívání arbitráže ve východní a střední Evropě je neexistence komparativních standardů nebo referenční linie, které by usnadnily identifikaci společných rysů i rozdílů v jednotlivých zemích, čímž by napomohly k řešení problémů, jež procházejí celým regionem. Projekt CYArb se snaží touto problematikou zabývat a poskytuje fórum nejen pro srovnání arbitrážní praxe a doktríny v zemích regionu, ale i ve vztahu k praxi v mezinárodním měřítku. Vrhá světlo také na praktické a akademické aspekty existující v těchto zemích a tyto přístupy srovnává se širší evropskou a mezinárodní praxí. Tento projekt poskytne prostor také širší výměně právních výzkumů a dalších informací v této oblasti.

Hlavním tématem prvního čísla CYArb je napětí mezi arbitrážním systémem a veřejným právem, zejména právy podle ústavního práva nezcizitelnými. Zaměřuje se na křížení základních principů obou systémů – na jedné straně koncepce autonomie účastníků v arbitráži, na straně druhé omezení autonomie ve vztahu k nezcizitelným právům. Tuto třecí plochu je možné vidět v určitých procesních záležitostech, které se objevují, zejména pokud jde o právo na řádný proces, jež je vtěleno v mezinárodních úmluvách o lidských právech i v ústavách jednotlivých států a jiných zákonech. CYArb klade důraz na dualitu koncepce arbitráže ve vztahu k lidským právům a jiným ústavním hodnotám zaručujícím lidská práva. V tomto období globalizace (a v evropském kontextu pak propojení v rámci Evropské unie) se objevuje široká paleta otázek, které zatím nebyly zodpovězeny, což vede ke zcela novým pohledům a výzvám, pokud jde o otázky, jež se řadu let považovaly za vyřešené.

Tématem úvodního čísla CYArb je vysoce interdisciplinární zkoumání dosahu lidských práv v kontextu arbitráže jako prostředku řešení sporů. Existuje zde široký prostor pro rozsáhlý komparativní přístup národních tribunálů z hlediska různých právních tradic. Nicméně toto téma je významné také pro své čistě praktické aspekty, například doručování soudních písemností v rozhodčím řízení.

Koncepci a přispěvatele pro CYArb jsme převzali z projektu Česká ročenka mezinárodního práva (CYIL), jejíž druhé vydání se nyní připravuje a bude vydáno Juris Publishing Inc. v New Yorku. Tato jistá ideologická podobnost se odráží zejména v „deníkovém“ přístupu. Ročenka bude vydávána pouze v angličtině, přičemž anotace článků jsou uváděny v češtině/slovenštině, francouzštině, němčině, polštině a ruštině.